V KAPITOLE GLOBÁLNÍ HRDINOVÉ SI POSVÍTÍME NA REGIONÁLNĚ SLAVNÉ UMĚLCE, KTEŘÍ PRORAZILI VE SVĚTĚ
Jana Rosa je oblíbená brazilská autorka, která prosazuje pár jednoduchých myšlenek: rovnost, začlenění a sebepřijetí. Ale když čelíte přílivu vyčpělých pověr o kráse a nereálných očekávání, je to gargantuovská výzva. Poté, co způsobila senzaci v blogosféře svým humorným pohledem na módní svět, vrhla se na moderování vlastní show na MTV a poté přidala ruku k dílu a stala se spoluautorkou knihy o nepochopeném géniovi, Como ter uma Vida Sendo Louca (Jak vést normální život, když jste blázen).
To není málo na někoho, komu je čerstvých 30 - což je také téma její druhé knihy. Proč mají ženy z třicítky takové obavy a co můžete udělat pro, abyste se cítily lépe? Rosa předkládá fakta...
Ahoj Jano. Proč jsi se rozhodla psát knihu o třicetinách?
JANA: "Když mi bylo 28, začala jsem trochu vyšilovat a tak jsem se rozhodla nějakou dobu cestovat. Když jsem přečetla všechno, co se o třicátých narozeninách dalo přečíst, došlo mi, že to, co prožívám, není pomatení, ale součást hlubší proměny. Život se mění a začínáme chtít jiné věci. Když jsem se vrátila do Brazílie a můj vydavatel mě a mou přítelkyni Camilu Fremder požádal, abychom napsaly druhou knihu, rozhodly jsme se jí založit na tom prožitku, který přichází s třicátými narozeninami. Cítily jsme, že to pomůže nám a že by to mohlo pomoct i jiným."
Mnoho žen cítí obavy z toho, že už nikdy nebudou tak dobře vypadat. Rozebíráte ve své knize i něco takového?
JANA: "Vnímání věku se změnilo. Když jsem vyrůstala - v devadesátých letech, jste se v Brazílii mohli dočíst mraky pravidel o tom, co nosit a nenosit po třicítce. Ale když jsem mluvila se svojí babičkou, které je 94, řekla mi přesný opak - že po třicítce přichází nejlepší období života. A je to pravda. Pořád jste ještě velmi mladí, ale už neděláte ty hlouposti, které jste dělali, když jste byli ještě mladší. Nejste tak nejistÍ. Víte, jak se máte líčit a co vám sluší."
Je podle tebe vnímání krásy v Brazílii jiné než jinde na světě?
JANA: "Myslím, že Brazílie je č. 1 na světě co do počtu plastických operací. Je zde silný tlak na to, vypadat mladě. Aktuálně jsem v Berlíně a lidé tady rozhodně nežijou pod stejným tlatkem a ve výsledku působí samozřejmě krásnější. Díky tomu, že jsou tak uvolnění, vypadají mnohem mladší. V Brazílii je prezidentka žena, Dilma Roussef. Lidé neustále mluví o její práci, ale málokdy bez toho, aby se zmínili o jejím vzhledu. Do politiky se vždycky vmísí misogynie. Od žen se v Brazílii čeká, že budou krásné, mladé a budou mlčet."
"Musím využít svou platformu na to, abych podpořila správné myšlenky o rovných příležitostech a právech."
Setkala jsi se s odporem v důsledku toho, že máš prořízlou pusu?
JANA: "Na internetu vždycky najdete lidi, kteří napíšou negativní komentář, ale před deseti lety jsem byla módní blogerka, takže jsem na to zvyklá. Je úžasné moct psát a sdílet věci, které považuju za důležité a žádná negativita by mě nikdy nemohla zastavit v tom, abych to dělala. Brazílie má před sebou spoustu výzev. Například je to velmi homofobní společnost a lidé jsou zabíjeni za to, že jsou gayové či lesby. Musím využít svou platformu na to, abych podpořila správné myšlenky o rovných příležitostech a právech."
Jakou radu bys měla pro ženy, které si nevěří?
JANA: "Moje první rada by byla: červená rtěnka. Nosím ji skoro každý den a stále mi dodává pocit sebevědomí. Druhá rada by byla poznat se, hodně číst a snažit se být v pohodě s tím, jaká jsem. Zapracujte s líčením, to vám pomůže cítit se krásná, ale není to jediná věc, na kterou byste měla myslet. Vědomě to zkoušejte, pečujte o své zdraví a buďte dobrý člověk."
Myslíš si, že módní reklama může mít negativní vliv na ženy?
JANA: "Neustále. Pořád jsme obklopeni neuvěřitelnými obrázky vysokých, štíhlých a blonďatých žen, které občas pijí pivo a jedí hamburgery. Od narození je nám vštěpováno, že se máme zlepšovat, že bychom mohly dělat to a to pro krásu. Ale většina z nás nikdy nebude modelkou předvádějící spodní prádlo. Hodně mých přátel, kteří pracují v módě, žije v iluzi, že krása rovná se hubená, bílá dívka. Ale nemůžu, než nesouhlasit..."
"Mockrát jsme se na to téma pohádali, protože mě osobně většina těchto dívek vůbec neoslovuje. Nechci být jako ony; chci být sama sebou. Trvalo mi 30 let, než jsem si to uvědomila a dodnes mám chvilky, kdy se cítím jak převálcovaná, ale zlepšuje se to a chci tuhle zkušenost sdílet s druhými."
"Což mi připomíná poslední radu, kterou ukradnu RuPaulovi z pořadu Drag Race: "Jestli nemiluješ sám sebe, jak chceš potom milovat někoho dalšího?"